dům bublin

Dnes v 10:00 |  real life
17/9/2017


když jsme v pátek jeli s tátou do domu bublin, přišla mi smska s oznámenim, že mám foto-magnetky hotový a můžu si je přijít vyzvednout. takže půjdu asi zejtra. zejtra mám pracák, takže v každym případě jdu na pracák a v úterý možná první noční v pekárně. možná nenastoupim. uvažuju, že až přijde v platnost ta novela zákona, najdu si brigádu někde v obchoďáku (v jinym, než gabriela) a budu makat pár hodin denně. budu mimo pracák a budu vydělávat, takže zaplatim zdravotní a sociální, a zbyde mi nějaký kapesný. nebudu už stoprocentní parazit.
 

večer před pohovorem

Včera v 14:36
PSÁNO 14/9/2017

gabriela možná změnila režim. ani dneska nebyla tam, kde měla bejt. šel jsem ven do zimy a větru, abych po ní slídil a znova nebyla k nalezení. co když dala výpověď v práci? co když už jí nikdy nenajdu? zatim nepanikařim. už se stalo mockrát, že se jednou neobjevila, kde měla. může to mít tisíc důvodů. třeba si vzala volno. třeba se jí rozbilo auto a jela jinym, a tak mi unikla. taky se ale může stát, že si třeba našla chlapa a odstěhuje se k němu do vedlejšího města. najde si job v jinym obchoďáku a já jí kompletně ztratim. snad se to nestane. mám k ní silnou citovou vazbu. snad se jí nestalo nic hroznýho. když stalkujete a osoba zmizí, nemáte žádný vodítko. gabriela klidně mohla utrpět mozkovou mrtvici. může bejt mrtvá anebo v nemocnici, a já nic nevim. nemá smysl spekulovat. zbytečnej stres.

stalking day

Úterý v 17:19 |  real life
12/9/2017

protože se blíží ta novela zákona a moje oblíbená ženská kvůli ní možná změní pracovní dobu nebo dokonce zaměstnání, řek sem si, že dnešek věnuju sledování a stopování. nejdřív jsem zašel do obchoďáku, kde pracuje, ale ne kvůli ní. je tam obchůdek, kde převádí fotky z počítače na magnetický podložky. vzal jsem si do flešky tři povedený fotky gabriely z parkoviště a nechám si je vyrobit do fyzický formy. mladá krásná pani/slečna řikala, že budou zhotovený do tejdne. ani se nepozastavila nad tim, že si nechávám dělat fotky osoby, která jde k autu a patrně neví, že je focená. hehehe. klidně bych jí všechno řekl, ale nezajímalo jí to. žijeme v době, kdy se každej stará jen sám o sobe. snad se fotky povedou. když bylo v obchůdku domluveno, popošel jsem pár kroků a zapátral po gabče na dálku pohledem. myslim, že jsem jí viděl na stejnym místě jako posledně, ale tentokrát si nejsem jistej jestli to byla ona. pracuje tam jedna jiná ženská, která je gabče podobná. nosí stejný oblečení a stejně sepnutý vlasy. tak či onak, mně to stačilo a šlo se ven.
 


pracák

Neděle v 19:48 |  real life
PSÁNO 11/9/2017

úřednice na pracáku se mnou buď ztrácí trpělivost nebo se jen řídí pravidlama. napsala mi doporučenku k nějakýmu zaměstnavateli a musim za nim dojít osobně a pak přijít zpátky na pracák s razítkem od něj. takže pojedu busem někam, kde jsem nikdy nebyl a budu žádat o práci, kterou vlastně nechci. musim si dát pozor, abych tu práci náhodou nezískal. až tam přijdu, zkusim se chovat nějak nepřijatelně. ještě nevim jak... zaprvé nepozdravim, budu nevrlej a zkusim mluvit z cesty. třeba o kosmických plavidlech, co lítaj nad hurikánem irmou. hehehe. bude zábava. budu jako wrestler, co přišel do ringu se zápornym gimmickem. na získání razítka mám tejden. jsem zvědav, jak to proběhne. úřednice mi dala ještě jeden tip a to do pekárny, kde se dělaj výhradně noční směny. pracoval bych od 2 hodin ráno do 10 dopoledne, což by možná nebylo špatný. do tý pekárny zavolám jako první.

pro barvy

13. září 2017 v 13:40 |  real life
PSÁNO 6/9/2017

byl jsem si vyzvednout barvy na obličej. nanášet si na obličej válečný barvy bude muj novej koníček. většina lidí si to neuvědomuje, ale my všichni jsme ve válce a já k ní mám lehce indiánskej přístup. v obchoďáku kam mi uplnou náhodou a myslim opravdu náhodou, zaslali balík k vyzvednutí pracuje moje láska gabča. moc spolu nemluvíme, ale víme o sobě a ona ví, že mě... jak to nazvat.. baví? fascinuje? přitahuje? ví o mně.

česká televize

8. září 2017 v 20:33 |  real life
PSÁNO 4/9/2017


včera večer jsem si řekl, že ze sebe zajdu dělat blázna do divadla. delší dobu chovám sen, že zrealizuju jeden svuj filmovej scénář, co mám skoro hotovej. námět mám kompletní a scénář je dodělanej asi na 40%. neni kam spěchat. problém je sehnat ochotnický herce a herečky, co pro mě budou hrát spolehlivě a zadarmo. napadlo mě vzít do flešky svuj desetiminutovej dokumentární film (pro případ, že by někdo chtěl vidět co mám za sebou), a jít se zkusit zeptat na profi herce do městskýho divadla. nejdřív jsem šel dvakrát do špatných dveří, až jsem skončil na vrátnici. vylíčil jsem vrátnýmu o co jde a odmítl mě pustit dál, ale dal mi telefon na uměleckýho šéfa, tak mám aspoň komu zavolat. našel jsem si pak na netu, že je to jeho číslo veřejně dostupný, takže vrátnej pro mě zas tolik moc neudělal. než jsem odešel z domova, napadlo mě ještě, že bych mohl zajít taky do k-centra. moje filmová story je o feťácích a feťáci by možná zahráli feťáky líp, než nějaký herecký fajnovky.

chris 5

5. září 2017 v 9:09 |  real life
PSÁNO 3/9/2017


je mi 28. jsem mužskýho pohlaví. za celej život jsem nezažil jedinej partnerskej vztah a do teď nemrdám. podle porna na který koukam bych měl bejt bisexuální, ale jistej si nejsem. možná asexuál. mám středoškolský vzdělání bez maturity. jsem nezaměstnanej a žiju na úkor prarodičů. chodil jsem rok na psychoterapie a myslim, že mi dost pomohly. doktorka zjistila, že nejsem depresivní, ale mám úzkosti. začal jsem brát zoloft a po měsíci mi bylo líp. je mi skvěle. nikdy dřív jsem nebyl tak optimistickej a šťastnej jako teď. možná v dětsví. beru tabletu každej večer v osum hodin, když dávaj na primě "nebezpečné vztahy".

Kam dál